Dům Anny Frankové: úkryt, ze kterého se stalo místo paměti
Dům Anny Frankové v Amsterdamu je místem, kde se v letech 1942 až 1944 skrývala rodina Frankových a další čtyři lidé před nacistickou perzekucí. Tento text shrnuje jejich příběh i praktické informace pro ty, kdo se chystají dům navštívit.
Rodina Frankových v Amsterdamu
Anne Franková se narodila v Německu jako mladší ze dvou dcer zámožného židovského obchodníka Otty Franka. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 rodina odešla do Amsterdamu, kde si otec pro sídlo své firmy Opekta koupil dům na Prinsengrachtu 267.
V květnu 1940 Německo obsadilo Nizozemsko a pro židovské obyvatelstvo začaly platit diskriminační zákazy a nařízení — nesměli vycházet po osmé hodině večerní, jezdit tramvají ani vést vlastní podnikání.
Přesun do úkrytu
Útěk nebyl možný, a tak se Otto Frank rozhodl s pomocí čtyř nežidovských zaměstnanců připravit úkryt v zadní části budovy firmy. Plány urychlilo na začátku července 1942 předvolání Anniny starší sestry Margot k odchodu do pracovního tábora.
6. července 1942 se rodina přesunula do tajného úkrytu. Koncem téhož měsíce se k nim přidal obchodní partner van Pels s manželkou a synem Peterem, v listopadu i rodinný přítel, zubař Fritz Pfeffer. Celkem osm lidí sdílelo prostor o rozloze 78 metrů čtverečních, bez možnosti vyvětrat, bez soukromí a bez možnosti odejít.
Deník
Anne dostala deník k třináctým narozeninám, které oslavila 12. června 1942, jen pár týdnů před odchodem do úkrytu. Zaznamenávala v něm denní rutinu, nedostatek soukromí, spory, strach z prozrazení i hlad. Poslední zápis pochází z 1. srpna 1944.
Odhalení a deportace
4. srpna 1944 policie na základě udání odhalila tajné dveře skryté za knihovnou. Všech osm obyvatel úkrytu i dva pomocníci byli převezeni do tranzitního tábora Westerbork a poté do Osvětimi, kde byli muži a ženy odděleni.
Anne Franková zemřela se svou sestrou Margot v koncentračním táboře Bergen-Belsen na tyfus v březnu 1945, jen několik týdnů před osvobozením. Ze všech obyvatel úkrytu přežil jediný — otec Otto Frank. Po válce mu jeho bývalá sekretářka, která deník našla a celou dobu schovávala, dceřin deník předala. Kdo rodinu udal, se nikdy nepodařilo zjistit.
Návštěva muzea
Nadace Anny Frankové otevřela v domě na Prinsengrachtu muzeum 3. května 1960. Kromě prohlídky prostoru úkrytu s původním nábytkem a osobními předměty nabízí i výstavu o životě Anny Frankové a expozice o různých formách pronásledování a diskriminace. Ročně sem zavítá přes milion návštěvníků.
| Ukazatel | Informace |
|---|---|
| Adresa | Prinsengracht 267, Amsterdam |
| Doba ukrývání | 6. července 1942 – 4. srpna 1944 |
| Počet obyvatel úkrytu | 8 |
| Otevření muzea | 3. května 1960 |
| Roční návštěvnost | přes 1 milion |
Časté otázky
Kde přesně se rodina Frankových skrývala?
V zadní části budovy na Prinsengrachtu 267 v Amsterdamu, kde sídlila firma Otty Franka.
Jak dlouho se rodina v úkrytu skrývala?
Od 6. července 1942 do 4. srpna 1944, tedy přes dva roky.
Kdo z obyvatel úkrytu přežil válku?
Ze všech osmi obyvatel úkrytu přežil pouze Otto Frank, otec Anny.
Je dům dnes přístupný veřejnosti?
Ano, od roku 1960 funguje jako muzeum, doporučuje se rezervovat vstupenky předem kvůli vysoké návštěvnosti.
Kdo plánuje návštěvu Domu Anny Frankové jako součást pobytu v Amsterdamu, může si ubytování v regionu zajistit i prostřednictvím Animod.cz.
Pobyty v okolí1
Amsterdam, Alkmaar a Severní moře – pobyt se snídaní a plavbou
Dům Anny Frankové se nachází na amsterdamském Prinsengrachtu 267, v budově, kde měla sídlo firma Otty Franka. Poté, co Německo v květnu 1940 obsadilo Nizozemsko a pro židovské obyvatelstvo začaly platit diskriminační zákazy, se rodina Frankových 6. července 1942 přesunula do tajného úkrytu v zadní části budovy. Postupně se k nim přidala rodina van Pelsových a zubař Fritz Pfeffer — celkem osm lidí sdílelo prostor o rozloze 78 m².
Anne dostala k třináctým narozeninám deník, do kterého zaznamenávala každodenní život v úkrytu. Poslední zápis pochází z 1. srpna 1944. O tři dny později, 4. srpna 1944, byl úkryt na základě udání odhalen. Všichni obyvatelé byli deportováni přes tábor Westerbork do Osvětimi. Anne zemřela se sestrou Margot v koncentračním táboře Bergen-Belsen na tyfus v březnu 1945, několik týdnů před osvobozením. Přežil pouze otec Otto Frank.
Muzeum v domě otevřeli 3. května 1960, ročně ho navštíví přes milion lidí.
